V zemích Evropy se objevila v 19. století. Postupně z ní byl vyšlechtěn zeleninový typ (Capsicum annuum) se silnější dužninou a rozmanitého tvaru i barevnosti. Nezralé jsou zpravidla zelené, zráním se mění barva od bělavé přes oranžovou, žlutou, červenou, rudou, temně fialovou.

I v zeleninových odrůdách jsou pálivější typy. Pálivost působí alkaloid kapsaicin. Zvláště nedozrálé papriky jsou obrovským zdrojem vitamínu C (140 až 400 mg vitaminu C ve 100 g), zralé zase mají více provitaminu A, zvláště červené. Dále obsahují vitaminy Bl, B2, niacin, kyselinu listovou, vitamin E. V dužnině je přítomno mnoho druhů barviv, z nichž flavonoidy posilují cévy. Z minerálních látek má mnoho draslíku, ale i fosforu, hořčíku, vápníku, železa, zinku, jódu aj. Obsahuje také fytoncidy, brzdící rozvoj bakterií. Podporuje chuť k jídlu, činnost trávicích šťáv, žluči, štítné žlázy. Je obtížněji stravitelná, zvláště slupka. Je obecně zdraví prospěšná, ale méně vhodná při chorobách žaludku, střev, žlučníku.