Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

NOVINKY

arr3Uzávěrka objednávek vždy v úterý ve 12.00 hod., případně dle info u konkrétního zboží!!!Uzávěrka Vašich objednávek je vždy v úterý ve 12 hodin, případně se řídí dle informací u konkrétních... arr3Informace k naši kamenné prodejně - otvírací doba a dodávky...Těšíme se na Vás také v kamenném obchůdku v Porubě, na Alšově náměstí 691/4   Otvírací doba v... arr3Recept na pohankový chlébVážení a milí vyzkoušejte si sami upéct pohankový chléb. Nabízíme osvědčený a dobrý...

KONTAKTY

BIOFARMA LUKAS, s.r.o., Prodejna Biokošíky
Alšovo náměstí 691/4
708 00
tel: +420 727 862 655
eshop@biokosiky.cz

 



CO MOŽNÁ NEVÍTE
Dýně

Těžko by se našel někdo, kdo tuto zeleninu nezná, avšak jen málokdo si ví rady s její přípravou. Rozlišujeme několik druhů dýní

-          Obří -  dorůstající až do hmotnosti několika desítek kilogramů, jsou výborné na kompot

-          Špagetová – váží kolem 1-5kg, vaří se v celku a po uvaření se dužnina vydlabe a rozpadne na „špagety“

-          Máslová – hmotnost 1-5kg, má hruškovitý tvar, výborná do sladkých pokrmů

-         Hokkaido – poslední dobou její obliba stoupá, zejména díky menší hmotnosti – nečastěji kolem 0,5-1kg, může ale dorůst i do 5kg. Má pevnější slupku, ale po uvaření či pečení změkne, tudíž se nemusí předem loupat.

Dýně obsahují kolem 90% vody (nejvíce dýně obří), mají málo kalorií a jsou tak výborné při redukci hmotnosti. Také jsou bohaté na vlákninu, která působí pozitivně na zažívací trakt, hlavně při vylučování toxinů z těla ven. Dále obsahují hodně draslíku a jsou výborným zdrojem beta-karotenu a vitamínu E, což jsou známé antioxidanty. Dýně jsou lehce stravitelné a zřídka vyvolávají alergie! Kromě již zmíněného kompotu se z nich připravují polévky, buchty, dají se zapékat, ať už samostatně nebo v kombinaci s jinou zeleninou.

Řapíkatý celer

Řapíkatý celer je velmi chutná a zdravá zelenina, která si zaslouží naši pozornost. Díky nízkému obsahu kalorií a štědrému množství výživných látek může být skvělou součástí redukčních diet, což se právě teď jistě hodí.

Řapíkatý celer je v Česku zatím méně známý než jeho bulvový příbuzný – i přes to, nebo právě proto stojí za vyzkoušení. Tato svěží zelenina je zdrojem vlákniny, vitaminu C, B1, B2, B6, draslíku, fosforu, vápníku, sodíku a železa.

Díky specifické chuti a vůni je vynikající součástí ovocných a zeleninových šťáv. Jeho pravidelná konzumace pomáhá vyrovnávat pH organismu, snižuje hladinu cholesterolu, usnadňuje trávení a podporuje hubnutí. Má protizánětlivé účinky a pomáhá snižovat krevní tlak.


Petržel kořenová

Od 16. Století se rozlišují kořenové a naťové typy. Petržel kořenová kromě kořene dává i nať bohatou na vitamín C.

Ale i kořen má vitaminu C nejméně tolik co citrony a kromě dalších látek velmi mnoho draslíku, dále vápníku, fosforu a hořčíku, málo sodíku, také železo, mangan,provitamin A, vitaminy B. Obsahuje také silici s močopudným účinkem, flavonoidy aj. Podporuje krvetvorbu, doporučuje se lidem se špatným krevním oběhem, nemocným revmatismem, vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, při nemocech jater, ledvin i žlučníku.

Petrželový kořen užíváme do polévek, směsí kořenových zelenin, do omáček, příloh, salátů. V obchodech se často zaměňuje s pastinákem, který má větší žlutavý kořen a podobnou, ale nasládlou chuť.

Pórek

Většina lidí jej dobře zná, ale možná každý netuší, na co všechno lze pórek použít.
Jedná se o zeleninu, která oživuje ochablá střeva, močopudné účinky pomáhají odvádět toxické látky z těla, má protivirový účinek, povzbuzuje mozkovou činnost. Působí příznivě na dýchací orgány, žaludeční činnost, aktivitu jater a žlučníku. Osvědčil se při nedostatku vitamínů, chudokrevnosti, nachlazení, dně a revmatismu.
Je bohatý na vitamíny - vit.C má víc než citrony, dále obsahuje karoten, vit.skup. B, vit. E, niacin. V zelené části má až dvojnásobek vitamínů oproti bílé. Proto jej konzumujeme i se zelenou natí. Dále obsahuje hojně minerálů - nejvíc draslíku, vápníku, fosforu a železa.
Nejvíc léčebných účinků má čerstvý. Lze jej využít do polévek, salátů (i vánočního bramborového), zeleninových směsí, posypat jím brambory nebo na chleba. Dále všude tam, kde se používá cibule - např. pod vajíčka, sójové maso, do zapékaných směsí.

Vodnice

Další brukvovitá zelenina podobná ředkvím s chutí lehce po křenu. Tvoří bílé bulvy, které se sklízí buď jako větší ředkvičky nebo mohou dorůst až v pořádné obry. Lze ji poměrně dobře skladovat. Využití má zejména za syrova jako ředkve či ředkvičky do různých salátů nebo jako příloha k jídlu.

Paprika

V zemích Evropy se objevila v 19. století. Postupně z ní byl vyšlechtěn zeleninový typ (Capsicum annuum) se silnější dužninou a rozmanitého tvaru i barevnosti. Nezralé jsou zpravidla zelené, zráním se mění barva od bělavé přes oranžovou, žlutou, červenou, rudou, temně fialovou.

I v zeleninových odrůdách jsou pálivější typy. Pálivost působí alkaloid kapsaicin. Zvláště nedozrálé papriky jsou obrovským zdrojem vitamínu C (140 až 400 mg vitaminu C ve 100 g), zralé zase mají více provitaminu A, zvláště červené. Dále obsahují vitaminy Bl, B2, niacin, kyselinu listovou, vitamin E. V dužnině je přítomno mnoho druhů barviv, z nichž flavonoidy posilují cévy. Z minerálních látek má mnoho draslíku, ale i fosforu, hořčíku, vápníku, železa, zinku, jódu aj. Obsahuje také fytoncidy, brzdící rozvoj bakterií. Podporuje chuť k jídlu, činnost trávicích šťáv, žluči, štítné žlázy. Je obtížněji stravitelná, zvláště slupka. Je obecně zdraví prospěšná, ale méně vhodná při chorobách žaludku, střev, žlučníku.

Rajčata

Rajčata obsahují asi 95 % vody a oproti jiným druhům zeleniny mají vyšší množství kyseliny listové, vitaminu C a provitaminů A. Jejich největší předností je však vysoký obsah látek s antioxidačními účinky, které chrání náš organismus před volnými radikály a tím před různými onemocněními, zejména srdce a cév a rakovinou. Do této skupiny patří karotenoidy lykopen, beta-karoten a xantofyly, dále vitamin C, kyselina chlorgenová, rutin, aj. Mají také poměrně příznivý obsah vlákniny a některých minerálních látek jako je vápník, hořčík, železo a draslík. Syrová šťáva z nich je čisticí a posilující.

Cibule

V kuchyni se používá zejména k ochucení jídel. Je hodně využívaná v lidovém léčitelství, neboť obsahuje velké množství fytoncidů, což jsou látky, které mají antibiotický účinek (jsou toxické pro bakterie, plísně, houby aj.), a proto je často vyzdvihován její přínos při léčbě nachlazení. Stejně jako většina cibulovin obsahuje více sacharidů než jiné druhy zeleniny a je dobrým zdrojem vlákniny, vápníku, železa, síry, hořčíku, fosforu a zinku. Hodně vitaminu C najdeme v cibulové nati.

Výzkumy ukazují, že cibule je prospěšná v boji proti mnoha chronickým onemocněním, zřejmě pro svůj vysoký obsah dobře vstřebatelného kvercetinu (flavonoid, antioxidant), který pomáhá chránit před srdečně cévními chorobami a rakovinou. Je přítomen zejména ve žluté a červené cibuli.

Cibuli lze využít také zevně, v lidovém léčitelství se doporučuje přiložit čerstvé kolečko cibule na ranku po bodnutí hmyzem ke zmírnění bolesti a rychlejšímu hojení.

Mrkev

Stejně jako jiná kořenová zelenina je horším zdrojem vitaminu C, ale je doslova napěchovaná beta-karotenem - provitaminem A, který je důležitý pro zrak, zdraví kůže a sliznic, má antioxidační vlastnosti a pravděpodobně se uplatňuje v prevenci nádorových a srdečně-cévních onemocnění. Podle výzkumů napomáhá syrová mrkev v boji proti rakovině tlustého střeva díky látce nazývané falcarinol. Mrkev je dále výborným zdrojem vlákniny, některých minerálních látek (vápníku, hořčíku a železa, fosforu, zinku a draslíku), vitaminu E a vitaminů skupiny B.

Brokolice

Brokolice je druhem kapusty a příbuzná květáku. Má vysoký podíl vlákniny, je bohatá na vápník, hořčík, železo, draslík, zinek a měď. Je vynikajícím zdrojem vitaminu C, beta-karotenu, kyseliny listové a i dalších vitaminů skupiny B. Stejně jako květák je dobrou podporou v boji proti rakovině a díky obsahu sulforafanu působí jako ochrana cév a chrání před látkami vyvolávajícími rakovinu. Její antioxidační účinky napomáhají snižovat vysoký krevní tlak a také cholesterol.

Zeleninu bychom měli jíst co nejčerstvější, a to jak syrovou (třeba ve formě míchaných  salátů) tak i tepelně upravenou. Při tepelné úpravě některých druhů zeleniny (mrkev, rajská jablka) se doporučuje přidat malé množství oleje, protože cenné látky v ní obsažené jsou pak pro nás lépe využitelné (například provitaminy A, lykopen).

Cuketa

Tykev obecná, běžně známá jako cuketa, se u nás pěstuje oproti jiné zelenině poměrně krátkou dobu, ovšem její popularita stále stoupá. Není divu, cukety totiž mají širokou škálu uplatnění v kuchyni a navíc jsou zeleninou s velmi příznivým účinkem na naše zdraví. Cukety jsou bohatým zdrojem důležitých látek. Asi 90% obsahu plodů cukety tvoří voda, u starších plodů je to o něco méně, významný podíl tvoří i velice prospěšná vláknina. Za pozornost ovšem stojí bohatost cuket na důležité vitamíny a stopové prvky. Mladé plody cukety jsou pro nás tou zdravější volbou, mnoho důležitých látek totiž najdeme ve slupce, která je u mladých plodů jemná a lehce stravitelná i za syrova. Je skvělým zdrojem karotenů, tělem syntetizovaných na vitamín A, ochránce zdraví sliznic a jednou z nejdůležitějších bioaktivních látek pro náš organismus. Vitamín A je nepostradatelný pro látkovou výměnu v buňkách, je tedy potřebný pro vstřebávání a zpracování mnoha dalších důležitých látek v těle, chrání náš zrak, má příznivý vliv na naši celkovou tělesnou i duševní vitalitu. Vitamín A je rozpustný v tucích, je proto nezbytné cukety konzumovat s přídavkem alespoň malého množství oleje (nejlépe olivového), aby mohlo dojít k vstřebání tohoto vitamínu do těla. Ve slupce najdeme i vitamín E s podobně zásadním působením, v celých plodech pak dále i mnoho hořčíku a vápníku, fosfor, draslík, železo, měď, zinek a některé vitamíny skupiny B. Cukety nám pomáhají se zdravým hubnutím. Jak je vidět již z výše uvedeného výčtu obsažených látek, cukety jsou téměř ideální stravou pro ty z nás, kteří se snaží udržet svou linii, popřípadě zhubnout - a to zdravě. Vysoký obsah vody dělá z cukety nízkokalorickou potravinu (cca 20 kcal/ 100 g zeleniny) a naopak vysoký obsah biologicky důležitých látek nám zajistí přísun nepostradatelných minerálů a vitamínů. Cukety můžeme do našeho jídelníčku zařadit téměř denně, jelikož se dají upravovat na mnoho různých způsobů. Naše strava se tak nestane nudnou a těžko dodržitelnou dietou. Pokud chceme hubnout, pak co nejšetrněji vzhledem k našemu zdraví, právě v tomto případě jsou cukety vhodnou a navíc zdravou potravinou.

Česnek

Je známé, že česnek je nejzdravější v syrovém stavu a veškeré pozitivní účinky česneku se velmi minimalizují nebo úplně ztrácejí při tepelné úpravě. Bohužel konzumace syrového česneku může u citlivějších jedinců způsobovat podráždění žaludku, proto není úplně vhodné jíst česnek samotný. Nejvhodnější je přidat čerstvý česnek, až těsně před koncem vaření nebo přimíchat do již uvařeného pokrmu. V česneku je nejvýznamnější složkou alicin, který má antibiotické účinky, ale bohužel se vařením ničí.

 

Celer

Obsahuje mimořádně velké procento aktivního organického sodíku, který udržuje v rozpustné formě vápník. Sodíku je 2x více než vápníku, což je příznivé pro ty, jež jedí koncentrované škroby - bílou rýži, bílou mouku, cukr. Neorganický vápník z různých přípravků (Dolomit a jiné tablety) velmi zatěžuje ledviny a způsobuje usazeniny, napomáhá vzniku artritidy, cukrovky, ledvinových kamenů apod. Biologicky aktivní sodík může tyto nánosy odplavit. Rovněž celer upravuje hormonální systém, překyselení, pálení žáhy, některé ekzémy apod. Snižuje krev. tlak a obsah cukru v krvi, což je významné u diabetiků, dále čistí játra, uklidňuje neurotiky. Jeho diuretické vlastnosti lze využít při dně, revmatismu a artritidách.
Obsahuje vit.C (daleko víc jej ale je v listech - až 75mg/100g), vit.skup. B, vit. K, E. Z minerálních látek obsahuje hlavně draslík, více je ho však v listech, proto je nikdy nevyhazujeme. V zimě lze úspěšně používat listy sušené (na brambory, na chleba, do polévek,...).

Mangold

Je příbuzný řepám, ale na rozdíl od nich nevytváří bulvy. Pěstuje se ve dvou formách - listový a řapíkatý a je buď zelený nebo červený. Konzumuje se nadzemní část - listy připravujeme jako špenát , dužnaté řapíky jako chřest. Listy také můžeme jíst syrové jako součást salátů. Obdobně lze využívat i nať z červené řepy.

Mangold si ceníme pro jeho obsah betainu (podobně jako v červené řepě), který spolu s dalšími složkami působí proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci. Je zdraví prospěšnější než špenát - obsahuje méně kyseliny šťavelové. Dále má hodně draslíku, vápník, sodík, fosfor, železo, měď, zinek a další prvky. Z vitamínů vit. C (asi 40mg), provitamin A, niacin, vit. sk. B a bioflavonoidy, kyselinu listovou. Má mírně projímavý účinek.

Bazalka pravá

V kuchyni:

Čerstvé listy bazalky se užívají k přípravě salátů a sušené listy jako koření zejména na maso, ryby, luštěniny, do italských pokrmů, k ochucování tvarohu a uzenin, ale i do polévek a omáček.

Pro léčení:

Bazalka zvyšuje žaludeční činnost, snižuje nadýmání, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje odhleňování, působí protizánětlivě a mírně antibioticky. Protože rostlina zklidňuje, bývá její aplikace vhodná i při nespavosti, migréně, mentální vyčerpanosti či některých formách depresí. Bazalka také podporuje tvorbu mateřského mléka a léčí afty v ústní dutině. Bývá vhodná i při léčbě močového systému a při průduškovém astmatu.
Bazalka se obvykle podává ve formě nálevu, kdy se 1 čajová lžička spaří 150 až 200 ml vroucí vody, ve které se nechá ustát asi 10 minut. Je také důležitou součástí posilujících aromatických koupelí, kdy se používá samostatně nebo ve směsích 1x až 2x týdně. Při prevenci srdeční slabosti nebo astmatu se osvědčila inhalace par vařící se bazalky.

Fenykl

Sladký fenykl patří mezi méně známé druhy zeleniny (známější je jeho blízký příbuzný, pěstovaný na semena), a to i přesto, že se dá vypěstovat i u nás. Může se konzumovat syrový i vařený. A přesto, že má sladkou chuť, je velmi dietní, působí příznivě na trávení a zklidnění nervového systému.

Má až 2,5krát více vitaminu C, než citróny, dále obsahuje velkou skupinu vitaminů řady B a také hodně karotenu (čímž ovlivňuje kvalitu zraku, faktu známého už u starých Římanů). Z minerálů jsou zastoupeny vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor, draslík a zinek.

 

Křen

Křen selský je rostlina z čeledi brukvovitých, pěstovaná pro svůj silně aromatický kořen, který se používá jako koření, zelenina i léčivý prostředek. Aby vynikly jeho prospěšné vlastnosti, je třeba jej využít čerstvě nastrouhaný, tepelně nezpracovaný. Hodí se ho přistrouhat do salátu, přidat do pomazánek nebo udělat samotný, zjemněný trochou citrónu. Křen obsahuje vysoký obsah vitaminu C, dále vitaminy E, skupiny B a provitamin A, z minerálních látek je zastoupený především vápník, hořčík a draslík. Také křen má silné antibakteriální účinky, pročišťuje dýchací i trávicí soustavu a při nachlazené pomůže s rozpouštěním hlenů. V tradiční medicíně se používá také k obkladům proti revmatismu, otokům a bolestech svalů a kloubů.

Černá ředkev

Barva této zeleniny není zrovna obvyklá, rozhodně však není třeba se jí obávat. Černou ředkev lze konzumovat jako běžnou zeleninu, a to jednoduše pokrájenou na čerstvé pečivo s máslem, či jako přísadu do nejrůznějších salátů. Slované tuto zeleninu obsahující vysoké množství životně důležitých látek objevili až ve středověku, ačkoliv v Číně se pěstovala již před čtyřmi tisíci lety. V naších zemích pak černá ředkev upadla téměř v zapomnění, ale dnes se díky svým zdraví prospěšným účinkům opět vrací na kulinářské výsluní.

Lilek

Lilek je zelenina se značnou nutriční hodnotou. Obsahuje velké množství karotenu (provitamínu A), vitamínů skupiny B, hlavně kyselinu listovou a pantotenovou. A ještě víc je v něm minerálů, zejména hořčíku, železa, vápníku, manganu a zinku. V obsahu draslíku předčí dokonce i zelí, mrkev a cibuli. Ve slupce se skrývá rutin, který zpevňuje cévy a má také protisklerotický účinek.

V lilku byl prokázán rovněž značný obsah pektinů, údajně největší ze všech druhů zeleniny. Tyto látky příznivě působí na krevní tlak i střevní mikroorganismy. Protože devadesát procent hmotnosti plodu tvoří voda, je lilek přímo předurčen do jídelníčku při redukční dietě. Ve 100 gramech má 0,4 g tuku a pouhých 15,3 kalorie. V šetřící úpravě si na něm proto mohou pochutnat například i diabetici nebo pacienti, kteří mají problémy se žlučníkem.

Syrové lilky jsou nepoživatelné, chutnají spíše fádně, ale hlavně obsahují jedovatý alkaloid solanin, který se vyskytuje také v bramborových klíčcích a v nezralých rajčatech, což může vést k žaludečním a střevním potížím. Lilky by se proto měly vždy tepelně upravit, abychom dosáhly zneškodnění solaninu. Doporučujeme lilky před úpravou (nakrájené) posolit, uvolníme tím hořčiny a vodu. Před smažením, pečením vodu vymačkejte, zabráníte tím nasáknutí tukem.

Skladování: Lilek vydrží v lednici až 7 dní.

Kadeřávek

Je příbuzný kapustě, netvoří však hlávku, ale jeho listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Kadeřávek je otužilý a díky tomu můžeme sklízet čerstvou zeleninu i ze zasněžené zahrady. Kadeřávek má čtyřikrát větší obsah karotenů než například brokolice. Z vitaminů obsahuje skupiny B, biotin, vitamin C, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor a vitamin E. Biotin – vitamin krásy udržuje hezkou pleť a vlasy. Množství vitaminu A posiluje imunitní systém, vitalitu a dobrou náladu. Draslík zase vyplavuje z těla škodliviny, čímž posiluje srdce, ledviny a močový měchýř. Vláknina z kadeřávku přispívá k tvorbě zdravé střevní mikroflóry. Kadeřávek má i léčivé účinky, neboť odstraňuje zácpu, zbavuje střeva jedovatých látek, chrání buňky před volnými radikály, snižuje cholesterol, posiluje sliznice v těle, snižuje stres a pomáhá při osteoporóze, zpomaluje proces stárnutí, podporuje stavbu kostí a chrání před rakovinou.

Kadeřávek v kuchyni

Konzumujeme tepelně upravené listy mírně nahořklé chuti, nejjemnější obsahuje středová část. Podávají se vařené a polité máslem, jako příloha k masu, dále kadeřávek zapečený, dělají se z něj karbanátky nebo závitky.


Červená řepa

Řepa obsahuje mnoho pektinu, který podporuje vylučování cholesterolu, olova a radioaktivních látek z organismu. Má poměrně vysoký obsah bílkovin s cennými aminokyselinami, které jsou prospěšné pro metabolismus mozku. Betain působí protiskleroticky. Obsahuje barviva působící proti vysokému tlaku a příznivě ovlivňují pevnost kapilár. Díky vysokému obsahu draslíku a hořčíku je vhodná při nemocech srdce a krevního oběhu. Ze známých druhů zelenin má nejvyšší obsah železa a mědi, je tedy velmi prospěšná pro krvetvorbu. Má vysoký obsah zinku, jódu a manganu, najdeme v ní i fluor, kobalt, lithium a vanad. Díky tomuto komplexu podporuje tvorbu inzulínu a podporuje zrakovou ostrost. Díky obsahu vlákniny podporuje činnost střev. Celkově posiluje náš metabolismus. Co řepě nebylo do vínku dáno, jsou vitamíny. Obsahuje poměrně malé množství vitamínu C, málo karotenu a vitamínů B1 a B2.

Řepa není vhodná pro lidi s močovými kameny a pro diabetiky. Obsahuje totiž poměrně mnoho sacharózy.

Z řepy se dají využít i listy. Jsou druhově příbuzné s listovým špenátem (mangold) a připravit si je můžete stejným způsobem.

Skladování: Bulvy v lednici vydrží i 14 dní, listy spotřebovat dříve.